Česká literatura

Počátky české literatury Období národního obrození Předválečná, meziválečná a poválečná literatura Literatura po roce 1989 Autor o stránkách

Kvízy

Články

Bohumil Hrabal

(1914 — 1997)

Bohumil Hrabal

Bohumil Hrabal se narodil 28. března 1914 v Brně. Po maturitě se zapsal na právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Studium dokončil po 2. světové válce. V roce 1949 nastoupil do kladenských oceláren, kde setrval až do úrazu, který se mu přihodil v roce 1952. Pracoval také jako kulisák v divadle S. K. Neumanna.
Jeho literární začátky byly velmi těžké. I přes to, že měl díla dokončena — nevycházela (např. Skřivánci na niti). Přes to všechno se Hrabal rozhodl, že bude v literární tvorbě pokračovat. A kupodivu to přineslo dobrý výsledek. Nejprve mu vyšlo dílo Perlička na dně, záhy na to Pábitelé. Velký úspěch přišel s vydáním díla Ostře sledované vlaky (1965). Podle této knihy byl o rok později natočen stejnojmenný film, který režiséru Jiřímu Menzelovi vynesl Oscara.
V době normalizace se však stal Hrabal nežádoucím. Vyrovnal se s tím po svém. Stáhl se ústraní a psal. V této době vznikají jeho další slavná díla, která byla taktéž často zfilmována — Postřižiny (1976), Slavnosti sněženek (1978), Krasosmutnění (1979), Obsluhoval jsem anglického krále (1980), Příliš hlučná samota (1980).
Po listopadu 1989 se zájem o Hrabala začal znovu zvyšovat. Jeho díla vycházela v nových vydáních. Hrabal se však psaní nových knih nevěnoval.
Bohumil Hrabal zemřel 3. února 1997. Vypadl z nemocničního okna, když údajně krmil holuby.

Ukázka z díla Postřižiny
...
A naklonila jsem se a z hlubiny jsem viděla, jak strýc Pepin je tak malinký, jen andělíček s hlavou a rukama, podivila jsem se, že jsem až doteďka měla dojem, že strýc Pepin má husté kučeravé vlasy, ale teď jsem viděla, jak ke mně stoupá plešatá hlava s řídkým věncem vlasů, teď ta hlava se položila na samý obrubník, zpod sebe vytáhla druhou dlaň a zachytila se obrubně, podíval se na mě a jeho obličej taky zářil štěstím. Vytáhl se na komín, a jako by ani nevěděl, jednu ruku založil do pasu a druhou si stínil oči.
- Sakra, švagrová, - řekl s obdivem, - tady by bylo pěkný beobachtungštele neboli pozorovatelna.
- Anóbrž rozhledna, - dodala jsem.
- Prdlačky! Rozhledna je pro civilisty, ale pozorovatelna anóbrž beobachtungštele je pro vojsko, pro vojsko, který je ve válce a sleduje pohyby nepřítele!
Švagrová, jak jste inteligentní krasavice, tak tohle kdyby slyšel hejtman Tonser, tak vás pleští šavlí a zařve na vás: Jebem vám čurce nadrobno! - Pepinku, - řekla jsem a špláchala si nohy ve studánce vzduchu.
...