Josef Svatopluk Machar se narodil 29. února 1864 v Kolíně. Po vojenské službě pracoval jako bankovní úředník ve Vídni. Na tomto místě a v této pozici setrval celých 30 let. Po 1. světové válce se na přání prezidenta Masaryka vrátil do Československa a přijal úřad generálního inspektora československé armády. V roce 1924 se však kvůli neshodám s Masarykem dobrovolně vzdal.
Ve svých dílech Machar podává otevřenou kritiku měšťácké společnosti. Kritizuje v nich pokrytectví, lhostejnost a nevyhýbá se ani kritice církve. Klade velký důraz na významovou stránku poezie. Pro jeho tvorbu je charakteristická tendence k prozaizaci poezie. Velmi blízká mu je satira a ironické a sarkastické vyjádření.
Machar patří také ke spisovatelům, kteří byli navrženi na Nobelovu cenu za literaturu.
Mezi významná Macharova díla patří veršovaný román Magdaléna, vlastenecká sbírka Tristum Vindobona, sbírka Zde by měly kvést růže nebo sbírka Letní sonety. Josef Svatopluk Machar je taktéž autorem Manifestu české moderny.
Zemřel 17. března 1742 v Praze.


Ukázka z díla Letní sonety / Sonet o lásce
Dík. že mi z fysiky cos hlavou tane,
že mohu užit tento termín stkvící:
Jest láska elektřinou, která kane
do oka z oka. – Slyšte milující:

„Znám její vlasy, čelo, barvu lící,
rty, úsměv, který pro mě na nich plane,
znám vše – a blíže nemohu nic říci –
však oči, oči, oči milované – – –“

A tu zní popis, ne, toť hymna stkvělá,
v těch očích tone duše jeho celá,
toť omega, toť alfa jeho žití.

A zemřel rád by věru této chvíle
a šťasten byl by, kdyby mohl mříti
jen pro ty oči, pro ty oči milé...