Známá česká spisovatelka, autorka divadelních her a kuchařek se narodila 31. ledna 1785 ve Všeradicích. Už od mládí projevovala velký zájem o učení. I přes to však začala do školy chodit až v 10 letech. Do svých 18 let žila v německojazyčném prostředí a neuměla česky. Díky seznámení a manželství s českým buditelem a spisovatelem Janem A. S. Rettigem, se z ní po sňatku stala vlastenecky orientovaná buditelka.
Věnovala se zejména výchově a výuce dívek. Ve svých kurzech je učila hospodaření, vaření, domácím pracím a české literatuře. Půjčovala dívkám české knihy a předčítala jim z nich. Stála u všech významných kulturních akcí svého okolí a referovala o nich jako dopisovatelka časopisu Květy.
Osobně se stýkala s vlastenci, s Františkem Palackým, s Josefem Jungmannem, Pavlem Josefem Šafaříkem a dalšími.
Magdalena Rettigová vydala několik knih povídek pro mládež, které byly určeny především dospívajícím dívkám, byla výbornou vypravěčkou a může být pokládána za zakladatelku české červené knihovny. Nejznámější dílo Rettigové je Domácí kuchařka (1826). Základní myšlenkou této knihy je nejen rozmanitost, vzhled a chuť jídla, ale také činorodý přístup ženy k domácím pracím. Mezi další známá díla patří Arnošt a Bělinka (1820), drama Bílá růže (1827), Mařenčin košíček (1821—22) nebo Jaroslav a Terinka (1841).
Magdalena Dobromila Rettigová zemřela 5. srpna 1845 v Litomyšli.