Jan Neruda se narodil 9. července 1934 v Praze. Narodil se na Malé Straně v domě U Dvou slunců. Jako novinář začal působit v Národních listech. Přispíval do časopisu Květy, spolu s Vítězslavem Hálkem vydával časopis Lumír.
V roce 1871 byl prohlášen za národního zrádce.
Neruda je považován za zakladatele českých fejetonů. Ty podepisoval rovnostraným trojúhelníkem a ve své době patřily k nejčtenějším. Jeho prozaická tvorba není tak obsáhlá jako básnická, avšak Povídky malostranské a Arabesky patří dnes ke klasikám. Mezi nejznámější poetická díla patří Písně kosmické, Hřbitovní kvítí, Prosté motivy, Zpěvy páteční, Balady a romance nebo Knihy veršů.
Nerudova básnická tvoba byla za svuj pesimismus nepochopena, a jejich kvality začaly být uznávány až dvacet let po jeho smrti. Velkou zálibou Jana Nerudy bylo sbírání starých pečetí a mincí.
Jan Neruda zemřel 22. srpna 1891 v Praze.

Ukázka z díla Povídky malostranské / Přivedla žebráka na mizinu
...
Sotva si byl usedl, zvedla se jedna ze žebraček od dveří mikulášského kostela a šla tímtéž směrem. Té říkali "baba miliónová". Jiné žebračky slibovaly, že pánbůh darovanou jim almužnu zaplatí stotisíckrát, ona šla hned do "miliónů a miliónů"; proto také paní oficiálka Hermannová, která chodila ke všem licitacím po Praze, dávala almužnu jí jediné. Miliónová šla rovně kdy chtěla a kulhala kdy chtěla. Teď šla rovně a přímo k panu Vojtíškovi u sochy. Plátěné suknice se jí kolem suchých hnátů plandaly skoro bez zašustěni, do čela silně stažená modrá plachetka kývala se nahoru dolů. Její obličej byl mně vždy děsně protivný. Samá drobná vráska jako tenounké nudličky, sbíhající se ke špičatému nosu a ústům. Oči její byly žlutozeleně jako u kočky.
Přistoupila až poblíž pana Vojtíška. "Pochválen buď pán Ježíš Kristus," zašpoulila ústa.
Pan Vojtíšek kývnul na znamení, že souhlasí.
Miliónová usedla na druhý konec schodu a kejchla. "Br!" podotkla, "já nemám slunce ráda, když na mne svítí, musím kejchat.
Pan Vojtíšek nic.
...