Petr Chelčický, radikální český náboženský myslitel, překladatel, spisovatel, se pravděpodobně narodil v roce 1390 v Jižních Čechách. Pocházel pravděpodobně z nižší venkovské šlechty, zastával názor, že správný křesťanský život může člověk vést pouze prací v zemědělství. I přes to, že neměl univerzitní vzdělání a měl úplně základní znalosti latiny, byl velice sečtělý a své vrstevníky rozsahem svých znalostí, převyšoval. Vzdělával se sám čtením především českých spisů. Inspirovaly jej Husovy a Viklefovy názory. Chelčického učení zahrnují myšlenky, které později přijala Jednota bratrská, anabaptisté, kvakeři a baptisté.
Byl prvním pacifistickým spisovatelem renesance.
I když jeho doba byla poznamenána hustiskými válkami, Chcelčického hlavní krédo znělo "nenásilí". Tuto myšlenku rozvinul ve svém prvním díle O boji duchovním (1421). Nejvýznamnější Chelčického díla však vznikla až po bitvě na Lipanech - Postila (asi 1435) a Sieť viery pravé (asi 1440 až 1443). Jeho texty mají spád, nepostrádají ani vtip a ironii.
Nejdůležitějším Chelčického přínosem bylo ale to, že se ve svých navenek náboženských pojednáních zabýval celým soudobým životem, a že tedy odstranil výrazný předěl mezi světskou a duchovní literaturou.
Spisy Petra Chelčického ovlivnily spisovatele a filosofa Lva Tolstého a nepřímo Gándhího, Martina Luthera Kinga, Nelsona Mandelu.
Pro radikalitu svých názorů, které stranily prostému lidu, bývá Petr Chelčický občas označován za prvního českého anarchistického myslitele.